Chronomag.cz

Chronomag v Baselu

Vydáno 29. 4. 2007, autor Kamil

Odjezd byl v neděli ve 23:00 hodin z Prahy a klidně mohl být naplánován o hodinu až dvě později, protože téměř celá trasa byla po dálnicích a kromě menší kolony před švýcarskými hranicemi šlo všechno rychle a bez problémů. Dokonce jsme stihli ještě před Baselem zkontrolovat místo ubytování v Německu. Do Baselu jsme přijeli před osmou hodinou ranní, což bylo vzhledem k otvírací době 9:00 brzy. Jenže přímo u veletržních budov se nedá kromě speciálních karet nikde zaparkovat. Takže nás směrovky dovedly na parkoviště zpátky přes hranice do Německa, odkud jezdila kyvadlová doprava přímo k veletrhu.

Tady je potřeba poděkovat Viktorovi a našemu kolegovi z Floridy "WatchFan1" za zajištění volných vstupenek. Celá výstava byla rozdělena do několika sekcí a budov, nás zajímaly hlavně haly číslo 1 a 5 s hodinářskými expozicemi. V podstatě jsme se hned na začátku domluvili na místě a hodině srazu a každý se víceméně sám vypravil objevovat krásy výstavy. Prohlídku jsme začali halou 5, jejímuž přízemí dominovala ETA, ale zastoupeni byli i ostatní producenti strojků jako Ronda či ISA. Dále pak některé oblíbené německé nebo retromilitary značky, jako Laco, Sinn, Hanhart a téměř domácí Zeno Watch Basel.

V 1. patře se objevilo několik hodinářských lahůdek. Prezentovala se tady samostaně AHCI (Horological Academy of Independent Creators), ze známějších firem třeba Doxa nebo Louis Erard, ale hlavně dva špičkoví hodináři. Philippe Dufour s modely Grande Sonnerie, Duality i Simplicity (modely Simplicity se ve zlatě pohybují kolem 50-ti tisíc franků - zajímavý odkaz srovnávající kvalitu PD s Lange, Chopard, PP). A excelentní GreubelForsey se svými tourbillony, např. patentovaný T24Si mechanismus má jednu rotaci za 24 vteřin, skládá se z 88 dílů a váží 0.39 gramů! Naprosto úchvatná záležitost, zvlášť viděná naživo a přitom společnost vznikla tepre v roce 2004.

V prvním patře menší haly 5 byl spojovcí koridor s hlavní hodinářskou expozicí v hale 1. V té byly k vidění ve druhém podlaží jak módní značky Storm, Hugo Boss, Tommy Hilfiger, Joop, Oakley, Guess, Versace, D&G, Police a mnohé další, tak i renomovaní hodináři Harry Winston, Epos, Victorinox, Revue Thommen, atd.

Největší pozornost se ovšem soustředila do přízemí. Tady se sešla téměř celá elita hodinářského světa. Kde bychom začali? Asi u těch nejznámějších a nejdražších.

Převážný zájem návštěvníků nesporně poutaly značky Patek Philippe, Rolex a velká společná expozice Swatch Group se značkami Omega, Longines, Rado, Tissot, Hamilton, Mido, atd. I když luxusní Swatch Group brandy se prezentovaly samostatně, ve vlastních prostorech se předvedli Breguet, Jaquet-Droz a Glashütte s Blancpain.

Poměrně velké expozice měly i obě největší japonské firmy Citizen a Seiko. Seiko Kinetic předvedlo nový kalibr Velatura s indikátorem rezervy chodu a možností ručního natahování, o kterém přineseme v budoucnu samostatný článek a samozřejmě se nezapomnělo pochlubit kalibry Spring Drive.

K vidění ovšem byly i nezávislé značky Breitling, TH, ML, Oris, Eterna, Ball, Edox, Zenith a další. Poděkování a pár lahví plzeňského piva si zasloužil Hublot, od kterého byla většina našich volných vstupenek. Jako nejreprezentavnější zástupce naší sestavy byl návštěvou potěšen Viktor, dostalo se mu i možnosti si zblízka prohlédnout a potěžkat Hublot tourbillon v milionové ceně. Nakonec jsem si nechal značku nejoblíbenější Ulysse Nardin. K vidění byly všechny komplikace (o některých se chystám napsat samostatně) včetně nového Freak DIAMonSIL® tourbillonu.

Na veletrhu chyběly některé známé značky, třeba IWC, Panerai, Fortis, aj. Kvůli nim je prý potřeba zajet na podobný veletrh do Ženevy, což by mohla být příští zdařilá výprava Chronomagu. Navečer jsme se značně uchozeni přesunuli do Německa, kde jsme měli na předměstí Freiburgu rezervovaný hotel. Po příjemné večeři ve městě, kde jsme se ale rozdělili, větší skupina pojedla v typické německé restauraci, dva odpadlíci si vybrali sushi, jsme všichni spokojeně a zaslouženě usnuli. Po bohaté snídani následoval odjezd domů, ještě jsme absolvovali krátkou nákupní zastávku v Německu. Na posledním obrázku je kromě Olina, jemuž patří poděkování za většinu zveřejněných fotografií, celá naše výprava..