Shrnutí: Nové kalibry Prim

Shrnutí: Nové kalibry Prim

Říká se, že Češi rádi dělají věci tak, aby dobře vypadaly, ale už se nestarají o to, aby dobré byly. Bude platit toto rčení i pro první novodobé mechanické hodinkové strojky, jejichž výroba v Novém Městě nad Metují v době vydání článku vrcholí?

Vydáno 5. 10. 2009, autor redakce

Málokdo by neznal Primky. Pro mnohé byly Primky s mechanickým strojkem prvními hodinkami, které od rodičů dostali. Pro většinu obyvatel tehdejšího Československa byly kvalitativně lepší alternativou oproti hodinkám značek Ruhla a Slava. V omezeném množství se tehdy daly sice sehnat i starší kolekce švýcarských hodinek, ale s cenami několika měsíčních platů a nezbytných šedým/černým trhem. Primky tak byly jedinou rozumnou volbou.

Původní hodinky Prim byly vyráběny zcela v duchu socialistické filozofie, včetně příliš volných výrobních norem, nevhodně seřízených výrobních strojů, nulových požadavků na estetiku a mizerného servisu. Navzdory tomu naprostá většina strojků v hodinkách spolehlivě funguje i dnes po několika desítkách let provozu (při občasném zásahu hodináře). Strojky bez větší úhony přežily dlouhá léta v netěsných pouzdrech, která zub času neodvratně zničil, strojky ale přečkaly.

Za socialismu vyráběné hodinové strojky Prim si tak zcela oprávněně vysloužily pověst spolehlivých a robustních strojků (pokud pomineme konstrukční nedostatky automatických kalibrů). Mnoho lidí starší generace si dosud Primky pamatuje jako spolehlivé hodinky. K robustní konstrukci strojků přispívala i skutečnost, že část strojků byla konstrukčně inspirována tradičními francouzskými a švýcarskými strojky (např. LIP R25, ETA 1080). Nepřesná výroba se ale projevovala na menší přesnosti hodinek, které zpravidla dosahovaly denní odchylky 20-30 vteřin.

Po revoluci bohužel zavládlo u zákazníků přesvědčení, že co je zahraniční, to je lepší. Místo klasických mechanických Primek, které prokázaly svoji odolnost desítkami let provozu, začala kupovat většina národa v Asii vyráběné šunty s životností několika málo měsíců či let. A tak výroba mechanických strojků v ČR brzy ustala. Na troskách bývalého národního podniku ELTON n.p. vznikla časem akciová společnost ELTON hodinářská, která od roku 2003 vlastní práva na značku “Prim Manufacture 1949”. Zásluhou novodobého Eltonu značka Prim nezmizela v propadlišti dějin. A to je dobře.

Při obnovení výroby hodinek stála společnost Elton Hodinářská a.s. před velkým problémem – jaké strojky do hodinek montovat? Jelikož se v průběhu divokých devadesátých let rozprodala většina výrobních strojů, nebylo na čem strojky vyrábět, z firmy odešla i část potřebného know-how. V hodinkách se tak používaly běžné quartzové nebo automatické strojky švýcarských nebo japonských výrobců. V některých modelech a edicích, včetně solitérní výroby se používaly (a používají) repasované původní strojky Prim.

Současnou produkci lze rozdělit následovně:

  • Běžná low-cost produkce v cenách pod 10 000 CZK je dnes zastoupena několika málo quartzovými sportovními modely
  • Produkce běžných modelů s mechanickými strojky ETA, nebo starými strojky Prim v cenách od 20 tisíc výše s možností individuální úprav
  • Solitérní produkce hodinek na zakázku
  • Renovace a repase starých hodinek PRIM
  • Výroba pouzder pro švýcarské výrobce (veřejné tajemství)
  • Připravovaná výroba vlastních strojků, která je předmětem další části článku

Od roku 2003 neuplynulo nijak velké množství času a Elton Hodinářská se dnes sebejistě považuje za výrobce luxusních hodinek s „originální výrobní technologií“ a hodinářského světa plně neznalá česká média tento obraz jenom podtrhují. Ať už si procházím prezentované standardní portfolio značky „Prim manufacture 1949“ od A-Z nebo opačně, nikde nevidím žádné hodinky, které by svojí kvalitou nebo technologickým řešením vybočovaly nad dnešní standardy střední třídy hodinek švýcarské/německé produkce a to jak v rovině technické, tak i estetické. V porovnání s tradičními i novými švýcarskými nebo německými značkami je označení běžné produkce hodinek „Prim Manufacture 1949“ slovem „luxusní“ stejně nadsazené jako nazývat základní model Škody Octavie luxusní limuzínou. To ale neplatí pro zakázkovou výrobu hodinek na přání, kde ke slovu luxusní zbývá udělat poslední, ale nejobtížnější krok - spustit výrobu vlastních strojků.

Je otázkou, kde je vidět ona zmiňovaná „originální výrobní technologie“, o které se firma zmiňuje na svých stránkách. Možná ve výrobě pouzder? Eltonem vyráběná pouzdra splňují standardy kvality jednoduché švýcarské konfekce střední třídy. Žádné z pouzder hodinek, které společnost představila, nijak nevybočuje z dnešních standardů kvality. V nabídce firmy nenalezneme žádné hodinky s pouzdrem, které by byly vodotěsné více jak 100m, modely s automatickými strojky Orlík, Sport 35/45 mají dokonce vodotěsnost pouhých 50, což dle norem stačí na běžné plavání, o obyčejném šnorchlování už nemůže být ani řeč. Což je zarážející, zejména s ohledem na původní „potápěčské“ určení modelu Orlík. Řada malých německých firem dnes vyrábí hodinky s vodotěsnosti až 10x větší, či ze speciálně tvrzené oceli (např. Sinn).

Ručičky i ciferníky hodinek opět nijak nevybočují z dnešních standardů pro běžné hodinky střední třídy švýcarské/německé produkce.

Běžné kolekce novodobých hodinek Prim byly svého času k vidění ve vybraných obchodech, např. v přízemí obchodního domu Kotva. Bohužel zákazníci většinou sáhli po tradiční švýcarské produkci stejné cenové kategorie, což potvrzuje  vyjádření zástupců některých pražských prodejen hodinek střední a vyšší třídy.

Prodej hodinek Prim se tak musel logicky stáhnout do sféry individuálního „domovního„ prodeje hodinek a zakázkové výroby (až na pár výjimek). Správnost změny prodejní strategie potvrzují rostoucí objemy tržeb.

Elton se dnes primárně soustředí právě na soliterní a zakázkovou výrobu hodinek dle přání klienta - včetně výroby pouzder ze zlata nebo platiny. Což je produkce, kterou už lze označit slovem luxusní, ovšem za předpokladu, že hodinářská firma je schopna navrhovat, vyrábět a inovovat vlastní mechanické strojky, zejména pokud se v názvu pyšní slovíčkem "Manufacture". Tento název je tradičním označením pouze pro ty firmy, které jsou schopny navrhovat, vyrábět a inovovat vlastní strojky.

Elton Hodinářská dosud nevyráběla žádné vlastní hodinové strojky, do svých modelů montovala běžné strojky švýcarské výroby, případně používala původní strojky Prim. V hodinkách s cenou několika desítek a stovek tisíc tak lze nalézt strojky, které byly vyrobeny dle socialistických norem. Jak již bylo řečeno, strojky jsou robustní, po úpravě v Eltonu i celkem pěkně zdobené, ale přesnosti strojků montovaných do klasické švýcarské konfekce zdaleka nedosahují. Jediným důvodem použití těchto strojků je osobní nostalgie. Na druhou stranu, mít v zakázkově vyrobených hodinkách přesný strojek běžné švýcarské sériové produkce není o mnoho lepší.

Logickým krokem tak je zavedení výroby nových vlastních mechanických strojků, které by se daly nejen použít pro vlastní produkci, ale i prodávat ostatním hodinářským firmám. Elton Hodinářská si tedy sáhla do prasátka,  z peněz daňových poplatníků Evropské Unie získala přibližně 40 miliónů korun na nákup nových výrobních strojů. Pro jistotu vydala i cenné papíry, které si měli koupit budoucí majitelé prvních dvou 60-ti kusových sérií hodinek s novými strojky jako potvrzení objednávky.

Pokud pomineme nesmyslně nastavená pravidla EU, kdy se 40 miliónů použije na rozjezd výroby strojků, i když je v EU řada naléhavějších potřeb, je v hodinářském světě nezvyklé prodávat poukázky ve formě cenných papírů na hodinky se strojky, které ještě nemám vyrobené ani řádně otestované. Řada i renomovaných hodinářských firem, které navrhují a vyrábí vlastní strojky do hodinek, má trpké zkušenosti se slibováním termínů spuštění ostré výroby strojků. Do doby vydání článku (5.10.2009) bylo ze dvou edicí prodáno pouhých 14 hodinek, ačkoliv nabídka byla na stránkách Eltonu zveřejněna téměř před rokem - 11. 12. 2008.

Jelikož dosud nebyly ze strany Elton Hodinářská představeny žádné fotografie, lze se obávat minimálně zdržení celého nadějného projektu. Řekněme, že ve slíbeném listopadovém termínu Elton představí nové kalibry. Jaké mohou být? Určitě budou strojky pěkně zdobené, ale samotné zdobení spolehlivý a robustní strojek nedělá. Víme, že Elton představí dva strojky:

  • Strojek s ručním nátahem a 17-ti kameny s označením Kalibr 94, který konstrukčně vychází z klasického kalibru Prim 68
  • Strojek s automatickým nátahem s označením Kalibr 98, který konstrukčně vychází z klasického kalibru Prim 96

Dle informací zveřejněných na diskusním fóru Chronomagu budou strojky používat některé klíčové komponenty od tradičních švýcarských výrobců: vlásek setrvačky a natahovací pérko. Stejný postup používá např. německý výrobce Nomos.  

Strojky budou nově vybaveny zastavením vteřinové ručičky (respektive setrvačky) pro přesné seřízení času hodinek, automatický strojek bude mít jiné uložení rotoru.
Základny strojků byly nepatrně zvětšeny na průměr 25,6mm. Stejný průměr hodinek má i nejčastěji používaný švýcarský strojek ETA 2824-2. Umístění natahovací hřídele bylo rovněž upraveno tak, aby odpovídalo strojku ETA 2824-2.

Nové strojky tak bude možné snadno použít v pouzdrech hodinek, které byly vyrobeny pro platformu ETA 28XX, čímž se na první pohled otevírají dveře k masivnímu prodeji strojků ostatním hodinářským firmám.

Budou nové strojky stejně kvalitní a konstrukčně vyspělé jako strojky švýcarského výrobce ETA nebo Selitta? Švýcarský výrobce ETA vyrábí strojky pro celý švýcarský hodinářský průmysl po desítky let v obrovském množství. Její produktové  portfolio zahrnuje desítky modelů/variant strojků. Má k dispozici jedny z nejlepších odborníků na sériovou výrobu strojků na světě, obrovské zdroje na vývoj a její výrobní linky jsou schopny sériově vyrábět strojky téměř dokonalé kvality. O tom ostatně svědčí fakt, že minimálně 90% švýcarských mechanických hodinek, které se v ČR prodávají, má v sobě strojky tohoto výrobce.

Předlohu nového Prim strojku s automatickým nátahem - kalibr Prim 96 nelze rozhodně označit za povedený kalibr. Problémy byly zejména s automatickým nátahem, přesností a nárazuvzdorností setrvačky. I když bude část problémů vyřešena konstrukční úpravou a použitím švýcarských komponent, nebude tento automatický strojek dosahovat vyspělosti běžně používaných strojků švýcarského výrobce ETA řady 2824 natož 2892. Návrh a výroba strojků s automatickým nátahem se nepovede i hodinářským firmám první ligy -  strojky s konstrukčními slabinami má např. JLC nebo Rolex. Nelze tedy předpokládat, že by Elton byl schopen vyrobit kalibr, který by byl nějakým technickým zázrakem nebo alespoň srovnatelný se strojkem ETA 2824.

Pokud bude chtít Elton udat strojky jiným firmám, bude muset nabídnout nižší nebo obdobné ceny jako má ETA, nebo Selitta. Krásně tento problém vyjádřil člen fóra NIGHTinGALE:

"Pokud Selitta vyrábí strojek (SW 200) srovnatelný se strojkem ETA 2824, jeho cena je do 100 EUR a je používán i vcelku slušnými firmami jako Oris, MeisterSinger a podobně, není mi moc jasné, kdo by kupoval Prim, který nemá jméno, za pěti až desetinásobek."

Problémem bude i spolehlivost nové výroby strojků. Švýcarští výrobci hodinek jsou na kvalitu strojků hodně hákliví a přitom bude Eltonu trvat hodně dlouho, než by naplno rozjel sériovou výrobu v požadované kvalitě a přiměřeně nízké míře zmetkovosti. Problémem je i malé povědomí o samotné značce Prim za hranicemi českých luhů a hájů.

Situaci Primu neulehčuje ani největší výrobce hodinových strojků na světě -čínský Sea-Gull jehož mechanické strojky se již delší dobu objevují v hodinkách módních značek např. Police, nebo Emporio Armani. Jedná se sice o umělě vytvořené fashion značky, ale objemy prodejů jejich hodinek jsou více než zajímavé. Zázemí, technika i know-how Sea-Gullu se s Eltonem bohužel srovnávat také nedá.  

Na druhou stranu je pravděpodobné, že Elton bude chtít prodávat své hodinky značky "Prim manufacture 1949" s novými strojky draž než ostatní modely - jedná se o běžný obchodní model všech hodinářských firem.  Jak se budou jeho zákazníci tvářit, až ve svých hodinkách Prim za 3-4 tisíce EUR najdou stejný strojek jako v běžných švýcarských hodinkách za 500-700 EURO?

Téměř neřešitelné dilema. Východiskem by mohla být malosériová výroba strojků pouze pro potřeby Eltonu a občasný prodej strojků třetím stranám jako raritu.

Není ale pro tyto účely 60-ti miliónová investice zbytečná? Pevně věříme, že nikoliv.

Autor:Martin Šafránek

 Zdroje:




25 Komentářů k tomuto článku