Chronomag.cz

Z Glashütte až na kraj světa

Vydáno 25. 1. 2011, autor redakce

Pokud se nespokojíte pouze se základními informacemi o historii a začnete se zajímat o historii Glashütte nad rámec prezentačních materiálů jednotlivých hodinářských společností, objevíte desítky jmen, které po malých kouscích skládaly věhlas německého hodinářského průmyslu. Jen samotná privatizace zbytků východoněmeckého hodinářského konglomerátu VEB Glashütter Uhrenbetriebe a jeho transformace na soukromou společnost by si zasloužily samostatné vydání průměrně rozsáhlého hodinářského časopisu, stejně jako schopnost značky Glashütte Original přijít velmi krátce po privatizaci se skutečným mistrovským kusem Julius Assman 1 s náročnou komplikací věčného kalendáře a tourbillonu (2005).

Stručnou historii Glashütte a zejména hodinářského průmyslu jsme vám před delší dobou přinesli v článku “Reportáž z muzea německého hodinářství”. V dnešním článku se podrobněji podíváme na produkci námořních chronometrů. Značka Glashütte Original totiž představila 13 velkých dřevěných krabiček, které ukrývají dvojici hodinek – vždy jeden historický zrestaurovaný námořní chronometr a jeden exemplář speciální edice hodinek Glashütte Original Senator Chronometer v platinovém pouzdře. Není bez zajímavosti, že při vývoji strojku pro hodinky Glashütte Original Senator Chronometer byla některá technická řešení znovu objevena díky studiu v archivní dokumentaci historických hodinářských značek i ateliérů.

Dle odborných odhadů bylo v Glashütte vyrobeno do roku 1979 necelých 13 000 námořních chronometrů (chronometr = vysoce přesné hodiny nebo hodinky). Na jejich přesnosti a spolehlivosti závisely životy mnoha posádek. Proč?

Zatímco dnes má většina chytrých telefonů GPS modul, díky kterému znáte vaši aktuální polohu nejen vy, ale i vaši přátelé v sociálních sítích a za ně se vydávající bytoví zloději, není tomu zase až tak dávno, kdy určení polohy na moři byla čistě mechanická záležitost. Ostatně i dnes není od věci doplnit plně elektronické určení polohy orientačním měřením dle tradičních postupů, které si popíšeme dále. Jistota je jistota. Ostatně jednou z příčin havárie jistého amerického raketoplánu byla nedotažená konverze jednotek v řídícím systému....

Pro určení polohy je nutné znát tři souřadnice - zeměpisnou šířku, zeměpisnou délku a nadmořskou výšku. Tu ale při navigaci na moři můžeme z našich dalších úvah vypustit. Zeměpisná šířka (angl. Latitude) je “jedna ze zeměpisných souřadnic, která určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku” (wikipedie). Ta se dá mechanicky určit měřením výšky slunce v místní poledne, následnými výpočty a využitím sestavených tabulek, které byly k dispozici již od roku 1594.

Zeměpisná délka (angl. Lonngtitute) “určuje polohu na povrchu Země směrem k východu nebo západu od Greenwichského poledníku“ (wikipedia). Středověká astronomie měla vypracované teoretické koncepty pro její určení, nicméně málokterý z nich byl v praxi použitelný na lodi. V roce 1514 navrhl holandský vědec Gemma Frisius metodu určení zeměpisné délky na základě zjištění přesného referenčního Greenwichského času v okamžiku lokálního slunečního poledne. Tato metoda ovšem předpokládala existenci přesných palubních hodin - chronometrů, z nichž první byly sestaveny až v polovině osmnáctého století.

V Čechách je rozdíl mezi slunečním polednem v Chebu a Ostravě asi 25 minut. Přímá vzdálenost mezi těmito městy (za předpokladu vodorovného měření) činí cca 430km. Díky složitým trigonometrickým výpočtům sférické trigonometrie je tak možné zjistit aktuální zeměpisnou délku. Během krátké doby se vyvinula soustava přepočítávacích tabulek, která zjednodušila složité výpočty, byly vytvořeny přepočítávací tabulky i pro jiná nebeská tělesa včetně Měsíce, viditelných planet sluneční soustavy i dalších 60-ti hvězd. Klíčovým bodem určení zeměpisné délky byl přesný domácí Greenwichský čas, který obstarávaly námořní chronometry. Ty se vyráběly i v Glashütte a dlouhou dobu odolávaly elektrifikaci a elektronizaci hodin v průběhu šedesátých a sedmdesátých let. Nakonec ale elektronika zvítězila a poslední námořní chronometr byl v Glashütte vyroben v roce 1978. Příběh námořních chronometrů z Glashütte se tedy uzavřel. Ale ne natrvalo.

Tu a tam se objevily jednotlivé exempláře, které manufaktura Glashütte Original schraňovala. Jeden z restaurovaných exemplářů v luxusním dřevěném pouzdře s názvem manufaktury nalezneme v jejím katalogu z roku 2005. Při přípravách pro otevření Muzea německého hodinářství, jehož hlavním partnerem je právě manufaktura Glashütte Original, se podařilo objevit větší počet těchto zachovalých námořních chronometrů, a tak mohla vzniknout striktně limitovaná edice 13 setů restaurovaného námořního chronometru a platinové verze hodinek Glashütte Original Senator Chronometer. Samotné námořní chronometry byly nejen rozebrány, vyčištěny a seřízeny, ale rovněž vybaveny patřičnou povrchovou úpravou rhodiováním. Pouzdra námořních chronometrů jsou nová - ručně vyrobena z vyzrálého černého dubu.

Číselník náramkových hodinek prošel drobnými úpravami, aby vizuálně odpovídal stylu číselníku námořního chronometru. Uvnitř platinového pouzdra tiká kalibr 58-01, který je možné nalézt i u “standardních” verzí těchto hodinek s pouzdrem z růžového či bílého zlata. Že se jedná skutečně výjimečné hodinky potvrzuje i prestižní ocenění “Watch of the year” z roku 2010 i více než dlouhá doba od představení modelu do jeho dostupnosti v ČR způsobená vysokým zájmem o tyto hodinky. Další ocenění Goldene Unruh 2010” Glashütte Original patří hodinkám Glashütte Original Senator Hand Date.

V současné době najdete podobnou kombinaci historických stolních hodin a platinových náramkových hodinek skutečně velmi obtížně. Bod pro Glahütte Original!

DISKUZE

Fotografie: Hodinářství Bechyně, Glashütte Original, Text: Martin Šafránek