Girard Perregaux: historie tří můstků

Girard Perregaux: historie tří můstků

Precizně zdobený povrch strojku je nedílnou součástí kvalitních mechanických hodinek. Uspořádání součástek strojku je však u naprosté většiny hodinářských značek podřízeno pouze technickým aspektům. Před stopadesáti lety se značka Girard Perregaux vydala vlastní cestou osobitého designu mechanických hodinkových strojků známé jako „TŘI ZLATÉ MŮSTKY“.

Vydáno 26. 3. 2010, autor redakce

Tourbillon, vrchol hodinářského řemesla v devatenáctém století
Na konci 18. století byl švýcarským hodinářem Breguetem vynalezen tourbillon, který byl patentován v roce 1801. Tento mechanismus kompenzuje odchylky v chodu mechanických hodinek způsobené zemským gravitačním polem. Podstatou tourbillonu je uložení klíčových částí hodinek (setrvačky, vlásku a krokového mechanismu) do klece, jež neustále rotuje zpravidla v minutovém intervalu. Rotace rozkládá gravitační efekt země a hodinky dosahují větší přesnosti.


Klec tourbillonu hodinek Girard Perregaux z roku 1877. Zdroj: Antiquorum

Kolik se vyrobilo hodinek s tourbillonem do poloviny dvacátého století? Dle odborných odhadů (The Purists) bylo od roku 1801 do roku 1945 vyrobeno pouhých 600-850 kusů hodinek s tourbillonem. Za jedno a půl století se tedy vyrobil zlomek dnešní roční produkce - hodinky s tourbillonem dnes vyrábí desítky hodinářských značek.

Klec tourbillonu se skládá z přibližně sedmdesáti součástek, které dohromady váží tři desetiny gramu a zabírají prostor jednoho centimetru krychlového. Konstrukce a výroba součástek tourbillonu je i dnes nelehkým úkolem navzdory počítačům a obráběcím strojům dosahujících velmi vysoké přesnosti obrábění. Do poloviny dvacátého století probíhala výroba součástek tourbillonu manuálně. I ta nejmenší součástka se musela vyrobit ručně, což znamenalo dny a dny namáhavé práce.

Tourbillon vlastní výroby byl pádnějším důkazem hodinářského umění, než diplom z nejprestižnější hodinářské školy. Hodinářů, kteří dokázali ručně vyrobit klec tourbillonu v devatenáctém století byl velmi omezený počet. Většina z nich vyráběla klece tourbillonu podle vlastního konstrukčního návrhu. Použité technické řešení a tvar klece sloužil zároveň jako vlastnoruční podpis. Ostatně dodnes se tvůrce strojku starých kapesních hodinek s tourbillonem určuje mimo jiné dle konstrukčního řešení a tvaru klece tourbillonu (což bude v další části textu názorně předvedeno).


Fotografie zachycuje klec tourbillonu hodinek Girard Perregaux s názvem Esmeralda. Zdroj: Girard Perregaux

V průběhu devatenáctého století byla většina hodinek s tourbillonem vyrobena v údolí La Chaux-de-Fonds. Tato hodinářská oblast se tehdy specializovala na výrobu komplikovaných a velmi přesných hodinek. Naproti tomu hodináři v Ženevě se zaměřovali více na zdobení hodinek.


Zdroj: Girard Perregaux, Fotografie zachycuje umělecky zdobený strojek hodinek Girard Perregaux z roku 1890

Přesné hodinky lze vyrobit jednodušeji
Mechanismus tourbillonu byl vynalezen Breguetem při hledání cesty, jak zvýšit přesnost hodinek. Na konci dvacátých let devatenáctého století opadl o tuto hodinářskou komplikaci zájem. Díky zlepšujícímu se vybavení, novým materiálům a konstrukčním řešením bylo více a více hodinářů schopno vyrábět přesné kapesní hodinky i bez komplikovaného a drahého mechanismu tourbillonu. S odkazem na knihu "Das Tourbillon", jejímž autorem je Reinhard Meis, lze konstatovat, že tourbillon by se stal okrajovou hodinářskou komplikací, nebýt dále popsaného vývoje a impulsu, který mu dala manufaktura Girard Perregaux.

Zájem o tourbillon začal stoupat až v polovině devatenáctého století v důsledku mezinárodních výstav (obdoba současného EXPO), výstavby švýcarské observatoře Neuchâtel (1858) a industrializace hodinářského průmyslu. Ruční výroba komplikovaného mechanismu byla cestou, jak se odlišit od začínající průmyslové výroby.

Poznámka: R. Meis v knize "Das Tourbillon" rozděluje hodinky s tourbillonem do pěti kategorií. Dvě z nich jsou určeny speciálně pro Girard Perregaux.

Nový impuls od Girard Perregaux
Za počátek manufaktury Girard Perregaux je považován rok 1791, kdy zakladatel původní firmy – Jean-François Bautte – v pouhých 19 letech vyrobil své první hodinky. Zásluha za přispění k rozvoji tourbillonu ovšem připadá až jeho „nástupci“. V roce 1856 je v La Chaux-de-Fonds založena manufaktura Girard-Perregaux, do které je později včleněna manufaktura Bautte. (Detailní historie zde)

Jedním ze zakladatelů manufaktury Girard-Perregaux byl pan Constant Girard, který byl fascinován Breguetovým vynálezem tourbillonu. V průběhu několika desetiletí svého života přispěl významnou měrou k rozvoji tohoto mechanismu.


Constant Girard a Marie Perregaux, zdroj: Girard Perregaux

První hodinky Girard Perreguax s tourbillonem byly vyrobeny krátce před rokem 1860 a využívaly řetízkový převod energie z pérovníku. V dalších letech se kapesní hodinky Girard Perregaux s tourbillonem vyvíjely ve dvou směrech:

  • Kapesní hodinky s tourbillonem a „klasickými tvary“ můstků
  • Kapesní hodinky s tourbillonem a třemi můstky

Ikonou Girard Perregaux pro dalších 150 let se stal tourbillon se třemi můstky. Můstky hodinek byly zcela nově uspořádány „v řadě za sebou“. Hodinový strojek již nebyl jen technickým a funkčním prvkem, ale zároveň se stal i uměleckým dílem s hlubokou symbolikou - náboženskou (triády bohů) a časovou. Tradiční jednotky měření času vycházejí z násobků čísla "3" - 12 (hodin), 24 (hodin), 60 (minut), 3600 (vteřin). Můstky tvaru šípu zase symbolizují propojení minulosti a budoucnosti - inspiraci bohatou minulostí na straně jedné a inovaci na straně druhé (např. připravovaný nový krokový mechanismus).


Fotografie zachycuje klec tourbillonu hodinek Esmeralda, zdroj: Girard Perregaux

Jak již bylo řečeno výše, nejkomplikovanější částí hodinek s tourbillonem je samotná klec tourbillonu (s krokovým ústrojím a setrvačkou). Zpočátku klece tourbillonu pro Girard Perreguax vyráběli hodináři Albert Pellaton-Favre, Guinad a Grether. Později začal Girard Perregaux používat vlastní konstrukci.

Albert Pellaton-Favre (1834-1914) vyráběl pro Girard Perregaux klece tourbillonu pravděpodobně od roku 1860. Základní charakteristikou jsou ramena klece ve tvaru trojcípé hvězdy (alá Mercedes). Rodinná hodinářská tradice pokračuje až do dnešní doby - např. systém automatického nátahu Pellaton.


Klec tourbillonu z hodinek Girard Perregaux (1907). Vyrobil: Albert Pellaton-Favre. Zdroj: Antiquorum, lot 196

Albert Pellaton-Favre vyrobil klec tourbillonu pro první kapesní hodinky s tourbillonem a třemi můstky, které byly vyrobeny krátce před rokem 1860. Hodinky obdržely ocenění "First Class" v chronometr soutěži pořádané observatoří v Neuchâtel.


Zdroj: Girard Perregaux


Zdroj: Girard Perregaux

Albert Pellaton-Favre vyrobil také klec tourbillonu i pro hodinky Girard Perregaux z roku 1907. Můstky tourbillonu už mají svojí charakteristickou podobu šípu.


Zdroj: Antiquorum, lot 196

S manufakturou Girard Perregaux je ale nejvíce spojeno jméno hodináře Ernesta Guinanda, který se narodil v roce 1810. Svoji praxi provozoval v Le Locle a je považován za jednoho z největších švýcarských specialistů na tourbillon v devatenáctém století. Od roku 1865 vyrobil pro Girard Perregaux 20-25 hodinek s tourbillonem. Jím vyrobené hodinky lze velmi snadno identifikovat podle charakteristického provedení klece tourbillonu ve tvaru písmene „A“.


Klec tourbillonu z hodinek Girard Perregaux (1875). Vyrobil: Ernest Guinand. Zdroj: Antiquorum, lot 247

I dnešní praxe je stejná. Tradiční významné hodinářské značky si na výrobu mistrovských kousků často najímají specialisty, zpravidla nezávislé hodináře. Například Vianney Halter navrhoval a vyráběl mistrovská díla pro renomované značky jako Audemars Piguet, Mauboussin nebo Jaquet Droz.

Další informace: V roce 1994 založil La Manufacture Janvier SA v Sainte-Croix. Ačkoliv je Vianney zařazován mezi nezávislé hodináře, nepracuje zcela sám. Společně se svými kolegy skloubil dokonalou techniku s vyzrálým a originálním designem. Tyto dva atributy z něj dělají skutečného hodinářského mistra. Od roku 1998 vyrobila manufaktura Janvier okolo 500 kusů hodinek.

Zpět k Girard Perregaux.

Znak práce Ernesta Guinanda lze nalézt na prvních kapesních hodinkách s tourbillonem a centrální nezávislou vteřinovou ručkou, která se po číselníku pohybovala ve vteřinových intervalech. Při chronometrickém testu v roce 1865 dosáhly hodinky impozantních výsledků v přesnosti – denní odchylka činila pouze 0,15 vteřiny. Při testu vlivu teploty na chod hodinek byla naměřená odchylka 0,0 vteřin! Řada dnešních chronometrů by mohla závidět. 

Hodinky obdržely zlatou medaili na soutěži v Paříži v roce 1867.


První kapesní hodinky s tourbillonem a centrální nezávislou vteřinovou ručkou (Girrard Perregaux). Zdroj: Antiquorum, lot 144

Ernest Guinard vyráběl hodinky i pro jiné značky a obchodníky. Následující dvě fotografie zobrazují hodinky vyrobené pro firmu Victor Siegfried, Strasbourg v roce 1865. Při porovnání se strojky vyrobenými pro Girard Perregaux se nezapře velmi podobná architektura, povšimněte si ale dramatického rozdílu ve zdobení strojků, které je u hodinek Girard Perregaux na výrazně vyšší úrovni.


Detail číselníku hodinek. Zdroj: Antiquorum, lot 251


Strojek hodinek Victor Siegfried. Zdroj: Antiquorum, lot 251


Hodinky Girard Perregaux z roku 1878 . Zdroj: Girard Perregaux

Běžná velikost kapesních hodinek s tourbillonem se tehdy pohybovala kolem 60mm. Vyrobit menší hodinky bylo dle mnohých hodinářů nemožné. Přesto Ernest Guinand vyrobil pro Girard Perregaux čtyři výjimečné kapesní hodinky s průměrem pouzdra pouhých 38mm a průměrem strojku 31,9mm. Takto malý strojek s tourbillonem byl sestrojen prvně v historii!  Až v roce 1927 dokázal James Pellaton (syn Alberta Pellatona) vyrobit strojek s tourbillonem o průměru 23,7mm. A v roce 1945 jeho student Fritz-Robert Charrue vyrobil strojek o průměru 19.7mm!

První exemplář hodinek byl vyroben kolem roku 1876. Do dnešního dne jsou známy čtyři exempláře. Ernest Guinand osobně vyrobil a sestavil klece tourbillonu pro tři z nich. Roku 1879, Ernest Guinand v umírá. Klec tourbillonu čtvrtého exempláře byla pravděpodobně sestavena až po jeho smrti. Detailní popis "malých tourbillonů" naleznete v článku Three Bridges in the Valley of Dreams by PeterCDE and Thomas Prescher.

Poznámka: Thomas Prescher je dnes jedním z nezávislých hodinářů. Mezi jeho specialitu patří například trojosý tourbill .

Následující fotografie zobrazují dvojici těchto miniaturních hodinek s tourbillonem. U prvních hodinek je strojek označen Girrard Perregaux, na číselník je nápis "Tourbillon by Ernest Guinand". Druhé hodinky s výrobním číslem 133336 byly prvně prodány v roce 1884. Strojek obou hodinek má stejný průměr 31,9mm.


Zdroj: Antiquorum, lot 64


Zdroj: Antiquorum, lot 105

Girrard Perregaux vyráběl i své vlastní klece tourbillonu, charakteristické tvarem prohnutého písmena "H".


Zdroj: Antiquorum,lot 251


Zdroj: Antiquorum, lot 251

K vývoji tourbillonu se třemi zlatými můstky nedošlo ze dne na den. Constant Girard k tomuto pojetí strojku tourbillonu spěl řadu let. Zlaté můstky charakteristického šípového tvaru se prvně objevily kapesních hodinkách bez tourbillonu v roce 1860:


Zdroj: Girard Perregaux

Na dalších fotografiích je zobrazen strojek kapesních hodinek z roku 1884 s kombinací dvou tvarů můstků - ranné geometrické verze z roku 1860 a novější verze můstku ve tvaru šípu. Za pozornost stojí sférický vlásek temně  modré barvy.


Zdroj: Girard Perregaux


Zdroj: Girard Perregaux

Tourbillon se třemi zlatými můstky ve tvaru šípu byl patentován v roce 1884 a získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži v roce 1889. O dva roky později byl ovšem ze soutěže vyřazen pro přílišnou dokonalost. Důvodem patentové ochrany byl výskyt nekvalitních napodobenin. Inu LOLEX není vynálezem dvacátého století :-)


Zdroj: Girard Perregaux


Zdroj: Girard Perregaux

Od roku 1865 do roku 1911 Girard Perregaux zaregistroval u chronometrické observatoře 57 hodinek s tourbillonem, z toho 21 hodinek se třemi můstky. Celkově bylo k chronometr soutěžím v tomto časovém rozmezí přihlášeno 66 hodinek různých výrobců .

Převaha Girrard Perregaux byla jednoznačná. Řada prestižních hodinářských značek rozvinula výrobu kapesních hodinek s tourbillonem až od druhého desetiletí dvacátého století a to včetně takových velikánů jako Patek Philippe. Výroba strojků se třemi zlatými můstky končí kolem roku 1911 .

A tím také končí první část příběhu….

Příslušné diskusní vlákno na fóru Chronomag

Autor: Martin Šafránek, kontakt na redakci: redakce@chronomag.cz

Zdroje informací:

Zdroje fotografií:




Komentáře nejsou povoleny