Chronomag.cz

Luděk Seryn: One man company

Vydáno 2. 6. 2010, autor Chronomag

Mohelnický hodinář absolvoval nejenom hodinářské učeliště, ale vyučil se i jako zlatník a klenotník, což se mu bude do budoucna hodit. Když si v roce 2002 otevřel hodinářský a zlatnický krámek, měl už sen. Vlastní hodinky, ruční práci z drahých kovů, protože s nimi uměl dobře zacházet. Jenže vyrobit pouzdro ze zlata není tak jednoduché, jak to vypadá a už vůbec ne zkonstruovat celé hodinky tak, aby vzhledově obstály a zároveň zůstaly ruční prací.

Ačkoliv většina hodinek se dnes označuje za ruční práci, většinu práce dělají NC soustruhy, které vykrouží pouzdra a lunety. U kruhových pouzder to ostatně ani jinak nejde, udělat ručně přesné kruhové pouzdro, do kterého zapadne strojek a všechno sedí, to by byl skutečný oříšek. I proto se Seryn rozhodl navrhnout nejprve pouzdro obdélníkového vzhledu. V roce 2006 začal s vývojem a přípravou, až po dvou letech nakonec skutečně vyrobil první prototyp obdélníkových hodinek ve zlatě.

Pro pouzdro o rozměrech 30x35 milimetrů použil 14ti karátové zlato, které je již použitelně tvrdé, i přes to ale bylo třeba zvolit určité konstrukční prvky zajišťující větší odolnost, například prolamování dýnka hodinek zamezí promáčknutí kovu pouzdra do prostoru rotoru samonátahu, na které by jinak tenký zlatý plech byl náchylný. Hodinky jsou osazeny standardním samonátahovým strojkem ETA 2824, až na výrobu vlastních strojků hodinář nedosáhl. Zajímavé je provedení hodinek. Zatímco běžné je, že sklíčka se do pouzdra lepí, v tomto případě je sklíčko zafasetováno podobně, jako drahé kameny do šperku a z celého výrobního postupu je vidět, že hodinky dělá člověk se znalostí klenotnických postupů. Hlavně díky tomu se podařilo Serynovi vyrobit všechny části hodinek vyjma strojku opravdu ručně a z vlastních zdrojů a to včetně tak náročného prvku, jakým je zlatá korunka s krouceným vertikálním drážkováním. Natahovací korunku si totiž i velké společnosti nechávají vyrábět u specializovaných výrobců. A překonat se podařilo i velkou slabost ostatních českých hodinářů, ciferník. Zlacený plíšek je přesně potištěný, číslice jsou ostré, nerozmazané, vše provedeno z kvalitního materiálu, jak má být. V jedné verzi Seryn dokonce ciferník doplnil o čtyři diamanty v hlavních hodinových pozicích, čímž ciferník zajímavě ozvláštnil a zvýraznil jeho hloubku.

Po prototypu následovalo už něco, co bychom mohli označité sériovou výrobu. Seryn své hodinky označuje pořadovým číslem v roce vyrobení a za lomítkem dvoučíslím roku výroby, celkem vyrobil čtvery hodinky se stříbrným pouzdrem a patery s pouzdrem zlatým. I z toho je zřejmé, že nejde o žádnou masovou produkci a prostor pro úpravy dle přání zákazníka je tu značný. Pouzdro hodinek se může měnit do co velikosti i kovu, z něhož je vyrobeno, lze měnit vzhled ciferníku, nic není předepsáno a jde o fantazii nového majitele i o to, jak se zbavit hodinářských stereotypů. Například ručičky hodinek - ty na snímku mají podobu svíčkového grafu, jaký vídáme v přehledu akciových kurzů, u hodinek se nepoužívají. I to byl důvod, proč takový tvar zvolit - jednak jsou dobře čitelné a také jsou neobvyklé. Tah je kožený, ručně šitý na zakázku z krokodýlí nebo aligátoří kůže. Cena hodinek se pohybuje kolem 60 000 Kč ve stříbře a 140 000 Kč ve zlatě.

Pro letošní rok chystá hodinář další novinku. Tou by měl být první model s kulatým pouzdrem, provedený opět v drahém kovu, jak přesně ale bude vypadat, je zatím tajné. První prototyp by měl být hotový někdy v červnu, osazený bude sériovým kalibrem Selita W300, což je produkční verze ETA2892, spolehlivého, leč obvyklého a relativně levného strojku s automatickým nátahem bez komplikací. Kulaté pouzdro o průměru 41 milimetrů bude muset být soustruženo strojově, to bude ale kromě strojku také jediný kus hodinek vyrobený strojově, naprostou většinu prací zvládne hodinář ručně. I to každému z plánovaných deseti kousků dá punc originality, protože jediný kus nebude stejný. A se zákaznickými modifikacemi se opět počítá, od takové klasiky, jako je průhledné či plné dýnko s rytinou, věnováním, barva koženého tahu, až po méně obvyklé změny, jako je vzhled ciferníku či tvar ruček. Ciferník se dočká zlepšení, již nebude jen tištěný, ale přibudou mu plastické indexy, tedy pokud si je zákazník bude přát. Ciferník to rozjasní, ozvláštní a vytvoří větší dojem plasticity. Hodinky budou také nově vodotěsné do 30 metrů tlaku vodního sloupce, což je novinka - obdélnikové modely vodotěsné nebyly. A cena? Měla by se pohybovat kolem 90 000 Kč podle požadovaných modifikací, což je na zlaté hodinky vyrobené ručně, co kus to originál, doslova pakatel.

Dá se Serynovým hodinkám něco vytknout? Obdélníkovým modelům především neutěsnění, nejsou odolné vodě, což u společenských hodinek sice není na obtíž, nepočítá se, že s nimi bude majitel v sáčku sestupovat ke dnu jezera a ještě bude potřebovat odečítat čas, ale dnes už je to přeci jen nemilé minus. I proto je dobře, že model 2010 se s vodotěsností popasoval. Jemu zbývá poslední větší handcicap, sériový strojek. Ve vrcholné hodinařině se dnes nosí vlastní kalibry a i když nemůžeme chtít, aby mohelnický hodinář hned uvedl na trh model s tourbillonem, uvedením vlastního kalibru by hodinky získaly na atraktivnosti. I když lze připustit, že Selita W300 je strojek, který obstojí ve srovnání s funkčně stejně vybavenými firemními kalibry renomovaných značek, takže jde spíše o pocit, než o faktickou výhradu ke kvalitě strojku. I s tímto handicapem se chce Luděk Seryn poprat a má již plány na výrobu vlastního kalibru. Zatím jednoduchého, na hodinářské komplikace zapomeňme, ale i tak mu pomůže vlastní produkci hodinek ozvláštnit a nabídnout ji klientům, kteří "in-house" strojek vyžadují. Letos to ale nebude.

Naopak je třeba vyzdvihnout lpění na maximálním podílu ruční práce a originalitě každého kousku hodinek, střízlivý vkusný vzhled, osobitý přístup i příznivou cenu. Snad to budou atributy, které budou značku mohelnického hodináře doprovázet k úspěchu i nadále. Web Luďka Seryna najdete zde.