Vydáno 1. 8. 2018, autor redakce
Luboši, řekni čtenářům na úvod něco o sobě.
V oboru jsem letos dvacátým rokem. SOU v Jihlavě, obor Jemný mechanik – hodinář jsem dokončil v roce 2001. Ještě předtím jsem studoval stavební průmyslovku. Poslední roky jsem zaměstnaný na prodejně s rychloservisem. Servis a opravy mechanických strojů tedy dělám ve své soukromé dílně. Dost možná právě k těm dvaceti letům v oboru jsem si nadělil dárek a zároveň starost jménem Pražské hodinářství.
O Pražském hodinářství je na Chronomag fóru poslední dobou slyšet.
To nás samozřejmě těší (smích). Delší dobu jsem věděl, že potřebuji změnu a profesní růst. Rychloservis mi žádný posun nabídnout nemohl a soukromá dílna má své limity co se týká velikosti a tím pádem i vybavení. Na jaře jsme se několikrát potkali s tehdy ještě mým zákazníkem a známým Jakubem, a snad i díky tomu, že jsme si porozuměli lidsky, dokázali jsme se velice rychle domluvit na tom, jak by měl celý koncept vypadat a fungovat.
Luboš Bulej během práce v Pražském hodinářství
O hodinářství oba mluvíte jako o ateliéru, co si pod tím mohou čtenáři představit?
V krátkodobém horizontu nechceme být prodejnou, kde bude na výběr z tisíce kusů hodinek. Pokud je například Carollinum multibrand obchodem na top úrovni, my chceme být multibrand servisem na stejně vysoké úrovni. Provozovna bude od září v Praze na Barrandově, přímo v hlavní budově Barrandov Studio, což je monumentální stavba z roku 1931, která je kulturní památkou a nabízí neuvěřitelný genius loci. Jestliže nám někdo svěří do opravy své hodinky za desítky nebo stovky tisíc korun, je nutné, aby dotyčný věděl, že o ně bude dobře postaráno. Nad kávou si navzájem v klidu vysvětlíme, co zákazník požaduje, jak dlouho by to mělo trvat a další detaily. Takový přístup dnes, i ve značkových servisech, chybí.
Co je na založení takového ateliéru nejtěžší z pohledu hodináře?
Pro nás je to v současné době objem počátečních investic (smích). Test vodotěsnosti stejně jako diagnostiku (dříve vibrograf) máme od švýcarské společnosti Greiner. Neznačková sada šroubováků z Číny stojí deset dolarů a ta naše od Bergeon ze Švýcarska přibližně dvacetinásobek. Lis můžete koupit za třicet dolarů, ale také existuje francouzský Horotec za pět set dolarů a víc. K tomu jsou na dílně stroje, které zákazník běžně příliš nevidí. Například čistička, leštička, kompresor a jiné. Troufám si tvrdit, že jsme vybavení stejně jako značkové servisy. Vzhledem k tomu jaké servisujeme hodinky, je to ale potřeba.
To mě zajímá. Jaké hodiny bychom aktuálně našli na tvém stole?
Co se týká servisu, zmíním například Omega Seamaster America´s Cup cal. 3303, což je zajímavý stroj. Omega si ho nechala navrhnout a vyrobit u společnosti Frederic Piguet (dnes Blancpain). Stroje Piguet použily mimo jiné také značky Vacheron Constantin, Breguet nebo Audemars Piguet. Na generální servis u nás čekají také Heuer Autavia cal. 12 nebo moderní Tag Heuer Monaco. Nedávno jsme na dílně měli zlaté Patek Philippe. Taková práce je radost. Navíc s dražšími hodinkami se často pojí zajímavé životní příběhy. Tím se vracím zpět k tomu, že je nutné chovat se k zákazníkovi tak, aby nechal své hodinky v servisu s dobrým pocitem.
Práce na mechanickém stroji Heuer Caliber 11
Kromě servisu se často prezentujete také modifikacemi.
Ano, je to tak. Kromě klasického servisu děláme s radostí také modifikace, nyní především hodinek Seiko. Pracujeme s povrchovými úpravami pouzder, minerální skla měníme za safírová, hliníkové vložky za keramické a tak dále. Používáme originální díly Seiko nebo aftermarket z celého světa. Líbí se nám ta možnost, že za pár tisíc máte na ruce jedinečné hodinky, které mají ovšem léty prověřený stroj. Soudě dle ohlasů se takový koncept líbí i našim zákazníkům.
Kompletně modifikované Seiko SRP dle přání zákazníka
Máte v plánu orientovat se také na kusovou zakázkovou výrobu jako například Ondřej Berkus?
Ať jde o servis nebo modifikace, prioritou je pro nás kvalita, což bývá u kusové výroby problém. Je rozdíl mít skvěle vybavenou dílnu na servis a potom dílnu na výrobu hodinek. Bezpodmínečný je software na 3D konstruování pouzder a strojů, a také vybavení typu CNC a další. Hodinky by se neměly vyrábět v dílně na koleni pomocí strojků z hobby marketu. Do budoucna bychom tedy takovou možnost rádi zákazníkům nabídli, ale přistupujeme k tomu s pokorou a nikam nespěcháme.
Pouzdro na Seiko SKX po zakázkovém DLC povlakování. V pozadí matná varianta.
Zpět k hodinovým strojům. Co máš pod rukama nejčastěji?
Velmi často pracuji se stroji ETA 2824, popř. ETA 2892. Více či méně modifikované verze těchto kalibrů se nachází v hodinkách s pořizovací hodnotou od 10 000,- Kč do 150 000,- Kč. Mohu jmenovat například Tissot, Certina, Hamilton, ale také Omega, Breitling nebo Longines.
Jak je to s modifikovanými stroji? Jaký rozdíl je ve kvalitě kalibru například v oblíbených Steinhart a klidně desetkrát dražších Breitling?
Odpověď na tuto otázku je složitější. Pokud si myslíte, že výrobce hodinek koupí základní stroj ETA a následně ho takzvaně ladí, často tomu tak vůbec není. Tradiční švýcarská značka IWC již před několika lety otevřeně přiznala, že „jejich“ kalibr IW30110, což je vlastně ETA 2892 se kompletně, tedy včetně požadovaných úprav vyrábí v továrně ETA a následně se již pouze montuje. Abych odpověděl na Vaši otázku, pokud Steinhart použije ve svých prémiových modelech stroj ETA 2824 ve variantě TOP, tento kalibr samotný sice nemá COSC certifikaci, ale většinou se jeho přesnost pohybuje právě v rámci COSC a kvalitativně se rozhodně nejedná o horší kus, než který použije Breitling.
Je tedy lepší kupovat hodinky s vlastním manufakturním kalibrem?
Je otázka, jak dlouho bude majitel společnosti ETA, tedy firma Swatch Group ochotna dodávat kalibry ETA mimo vlastní skupinu. Více jim vyhovují odběratelé typu IWC nebo Breitling, kteří stroj přejmenují a prezentují téměř jako vlastní. Značky jako Steinhart, Christopher Ward a další staví část svého úspěchu na tom, že nabízí kvalitní kalibr ETA a konkurují tak mimo jiné značkám Tissot nebo Certina, které patří právě do skupiny Swatch Group. Pokud k těmto omezením dojde, malé značky mají možnosti kupovat stroje od výrobců, jako jsou Sellita nebo Soprod. Druhou možností je pak vývoj vlastních levných kalibrů. Nyní pořídíte švýcarské hodinky s manufakturním strojem přibližně od 50 000,- Kč výše, což je pro většinu kupujících nepřijatelná cena. Samozřejmě u takzvaných „in-house“ kalibrů je také úplně jiná cena servisu, která je běžně několikanásobně vyšší než u strojů ETA. Napadá mě jeden známý „citát“; kdo chce opici, musí mít na banány.
Poslední otázka na závěr Luboši. Chystáte v brzké době něco, o čem bychom měli vědět?
Tak určitě (smích). Aktuálně pracujeme na projektu, který bychom rádi exkluzivně na Chronomagu představili během první poloviny září. Mohu prozradit snad jen tolik, že se opět držíme té nejvyšší možné kvality za rozumné peníze. Sledujte Chronomag a Pražské hodinářství, máte se na co těšit!
Hezký článek, díky.
Děkuji a těším se na úpravy. Snad se na mně také dostane! 🙂
Bude limitka? Řekněte to rovnou ať začnu šetřit 🙂
supr chlapi ! jen tak dál 😉
This seems to be a good service, I believe customers will find you often.